|
| |
|
|
The History of the Glas Industry in Šumava-Region (19th / 20th century), the Analysis of Post-War Development and the Actual Phase
PIKSOVÁ, Lucie
Tématem předkládané diplomové práce je historie a současnost sklářství na Šumavě. Důraz je kladen na vývoj v 19. a 20. století a na aktuální stav. Práce je dělena do několika částí. Úvodní část je věnována šumavskému sklářství do počátku 20. století. V druhé části následuje analýza sklářských hutí ve 20. století a rozbor jednotlivých období. Ve třetí části je pozornost věnována současnosti a sklářům, kteří na Šumavě v dnešní době působí. Poslední část se zabývá budoucností šumavského skla. Pro lepší orientaci v použité terminologii navazuje na práci česko-německý slovník odborných pojmů a seznam německých místních názvů s českými ekvivalenty. Celou práci uzavírá obrazová příloha.
|
|
|
Secesní sakrální architektura v Čechách
Pešlová, Jana ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Secesní sakrální architektura v Čechách [rukopis]: diplomová práce / Jana Pešlová; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2013. 237 s. Anotace Secesní sakrální architektura v Čechách Diplomová práce se zabývá secesní sakrální architekturou v Čechách. Představuje kulturní a umělecké dění mezi léty 1890 - 1920, které zahrnuje architekturu pozdního historismu, secese a moderny. V první části se práce zabývá inspiračními vlivy, které působily na vývoj secesní sakrální architektury v Čechách, její stavitele a architekty. Předkládá také vybrané architektonické prvky, které jsou pro zdejší secesní sakrální architekturu charakteristické. Druhá část práce představuje konkrétní sakrální realizace v jednotlivých regionech Čech a následně v chronologicky uspořádaném katalogu. Klíčová slova Secese, sakrální architektura, katolická církev, evangelická církev, Čechy, 19. a 20. století, 1890-1920
|
|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
|
|
Vilová architektura v Praze na přelomu 19. a 20. století jako nový fenomén bydlení ve středoevropském kontextu.
Klingerová, Ester ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pražskými rodinnými vilami z konce 19. a začátku 20. století s přihlédnutím k evropskému kontextu. V této době se začal utvářet nový vztah k moderní architektuře. Všímá si projevů secese, moderny a využití lidových prvků v architektuře rodinných vil. První část práce se zabývá kompilací literárních zdrojů, která je teoretickým základem pro další kapitoly. Druhá část se věnuje prvním rodinným vilám, které byly postaveny na území dnešní Prahy. Práce přehledně pojednává o architektonické tvorbě čtyř architektů, z nichž někteří z nich byli i stavebníky. Ti si nechali na přelomu tísíciletí postavit nebo vyprojektovat rodinné domy, které nesou výše uvedené nové znaky. Práce pojednává zejména o rodinných vilách Jana Kotěry, Jana Kouly, Karla Vítězslava Maška a Dušana Samuela Jurkoviče. Práce si klade za cíl vytvořit představu o tom, jaký význam měl rodinný dům v počátcích moderní architektury, z jakých inspiračních zdrojů architekti vycházeli a kdo byli typičtí stavebníci.
|
|
|
Češi a Němci v Praze: Konkurence spolkového života na přelomu 19. a 20. století
Kočárková, Kateřina ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce je věnována česko-německému soužití na území Prahy, na přelomu 19. a 20. století. Češi se roku 1848 ocitli v nedobrovolné roli zastánců Rakouska-Uherska, uvnitř které muselo česky hovořící obyvatelstvo žít po boku Němců, kterým území právem také patřilo. Soužití obou národů nebylo bezproblémové, spíše velmi proměnlivé, což se také odrazilo v politické a sociální sféře života. Česko-německé soužití bylo důležité pro vývoj spolkového života, jehož vzniku a následné vzájemné konkurenci se práce zabývá. Byly vybrány tři české instituce, významné pro tehdejší kulturní a spolkový život, které měly svou analogickou německou dvojici. Konkrétně Národní divadlo a Nové německé divadlo, kavárna Arco a Union a jako poslední Deutsches Kasino spolu s Měšťanskou besedou. Zkoumány byly jejich přátelské a nepřátelské tendence a vzájemná konkurence mezi nimi.
|
|
|
Imaginace jinakosti a přehlídky lidských "kuriozit" v Praze v 19. a 20. století
Herza, Filip ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Hanulík, Vladan (oponent) ; Sokolová, Věra (oponent)
Práce se zabývá tradicí vystavování lidských "kuriozit" v Praze a českých zemích v širším kontextu moderních diskurzů ne/způsobilosti a představ o kolektivním těle českého národa. Pražské přehlídky "liliputánů", "obrů", "siamských dvojčat" a dalších "abnormit" jsou zde zasazeny do širšího rámce vývoje zábavní kultury v Evropě od počátku 19. století. Těžiště práce spadá do období přelomu 19. a 20. století, do období rozvoje mezinárodního zábavního průmyslu na jedné straně a expertního vědění o ab/normálním na straně druhé. Jak tvrdím, přehlídky "kuriozit" čerpaly svou popularitu především ze schopnosti artikulovat určité obavy a touhy, spojené jak s vtělenou existencí jednotlivých návštěvníků, tak s jejich představami o tělech společenských, především s imaginacemi kolektivního těla českého národa. Ve čtyřech případových studiích ukazuji, jak performance "kuriozních" těl propojovaly dobové imaginace o etnických, genderových a třídních diferencích a umožňovaly tak v různých historických kontextech reprodukovat představy o společenském řádu a mocenských hierarchiích, které se odrážely rovněž v představě kolektivního těla národa.
|
|
|
Sakrální stavby v urbanismu pražských měst 19. a 20. století
Háčková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bibliografická citace Sakrální stavby v urbanismu pražských měst 19. a 20. století [rukopis] : diplomová práce / Tereza Háčková; vedoucí práce: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc. -- Praha, 2017. -- s. 117. Anotace Diplomová práce se zabývá sakrální architekturou v urbanistické struktuře pražských čtvrtí 19. a 20. století. Cílem je zodpovědět na otázku, zda tato dvě století prodlužují tradici, v níž urbanistická struktura reagovala na svatyně, které byly častokrát základním výchozím bodem pro nová městská založení, či naopak na danou městskou situaci pouze reagují. Hlavní ambicí práce je z materiálu pražského urbanismu vytvořit soubor, který by názorně ukazoval, jak se vyvíjí v průběhu 19. a 20. století vztah sakrálních staveb a městského prostoru. Na základě dostupných pramenů, dokumentů, katalogů a map se práce pokusí srovnat nové církevní stavebníky s katolickou tradicí, aniž by ze záběru práce byla vyloučena problematika staveb menších křesťanských církví a synagόg. Klíčová slova urbanismus - sakrální architektura - 19. a 20. století - Praha
|
|
|
Architektura pražských finančních ústavů do roku 1939 v evropském kontextu
Šamšulová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám architekturou pražských finančních ústavů - bank, spořitelen a pojišťoven - od poloviny 19. století, tedy od realizace prvního reprezentativního sídla peněžního ústavu v Praze, do roku 1939. Soustředila jsem se na stavby v oblasti Nového Města Pražského v katastrálním území Prahy 1, v níž ve zkoumaném období došlo k největší koncentraci budov finančních ústavů v Praze. Ve své diplomové práci se snažím evidovat a interpretovat jednotlivé stavby v historických, ekonomických a politických souvislostech v rámci zemského a státního celku habsburské monarchie, posléze i Československé republiky; a také v kontextu urbanistického a širšího architektonického vývoje v Praze a Evropě. Klíčová slova: Architektura, urbanismus, banky, spořitelny, pojišťovny, 19. a 20. století, Praha, Čechy, Československo, historizující slohy, secese, kubismus, novoklasicismus, funkcionalismus.
|
|
|
Secesní sakrální architektura v Čechách
Pešlová, Jana ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Secesní sakrální architektura v Čechách [rukopis]: diplomová práce / Jana Pešlová; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2013. 237 s. Anotace Secesní sakrální architektura v Čechách Diplomová práce se zabývá secesní sakrální architekturou v Čechách. Představuje kulturní a umělecké dění mezi léty 1890 - 1920, které zahrnuje architekturu pozdního historismu, secese a moderny. V první části se práce zabývá inspiračními vlivy, které působily na vývoj secesní sakrální architektury v Čechách, její stavitele a architekty. Předkládá také vybrané architektonické prvky, které jsou pro zdejší secesní sakrální architekturu charakteristické. Druhá část práce představuje konkrétní sakrální realizace v jednotlivých regionech Čech a následně v chronologicky uspořádaném katalogu. Klíčová slova Secese, sakrální architektura, katolická církev, evangelická církev, Čechy, 19. a 20. století, 1890-1920
|
host ::
RSS.